Jak mi AI vytvořila článek na téma „Ujíždí mi vlak anebo o nestíhání“

A person missing a train that has the word ‚information‘ on it
Autor: Tvůrce obrázků Bing
Používá technologii DALL·E.

Přemýšlel jsem nad tím, jak sepsat článek na toto téma a použil jsem k tomu AI. Jaký to mělo dopad na mou vlastní tvorbu a produktivitu si můžete přečíst zde v článku Jak jsem kvůli AI málem nenapsal článek o nestíhání.

V tomto článku najdete můj rozhovor s ChatGPT 4 od openAI. Je to trochu sestříhané a graficky upravené. Oddělal komunikaci ohledně názvu článku, protože jsem jeho dobré rady stejně ignoroval. Pokud byste chtěli, tak tady je celý ten rozhovor.

Prompt:

Ahoj, potřebuji napsat článek o tom, jak není v lidských silách sledovat všechny novinky a to většinou ani ve svém vlastním oboru. Jakou strukturu článku bys mi poradil?

Obsah a shrnutí

Ahoj! Jistě, rád pomohu. Tento návrh struktury článku se zaměřuje na významná témata, která jste zmínil.

  1. Úvod: Začněte s výstižným úvodem, který upoutá pozornost čtenáře. Můžete například popsat konkrétní situaci nebo příběh, který ukazuje nemožnost sledování všech novinek a aktualizací ve svém oboru.
  2. Informační přetížení: Zde můžete podrobněji vysvětlit koncept informačního přetížení. Můžete se zmínit o tom, jak je dnes snadné získat přístup k velkému množství informací a jak to může vést k pocitu přetížení a zmatku.
  3. Nemožnost sledování všeho: V této části byste mohli rozvést argument, proč je nemožné a potenciálně ani nezdravé pokoušet se sledovat všechny novinky, a to i v rámci jednoho oboru. Můžete zde také diskutovat o tom, jaké to má důsledky pro profesionální výkon a osobní pohodu.
  4. Výběr a prioritizace informací: V této části se můžete zaměřit na strategie, jak se vypořádat s tímto problémem. Mluvte o významu výběru a prioritizace informací, o učení se říkat „ne“ nerelevantním zdrojům informací a o výhodách specializace v určitých oblastech.
  5. Nástroje a techniky pro efektivní správu informací: Zde můžete představit některé nástroje a techniky, které lidem pomáhají lépe spravovat a filtrovat informace. Může se jednat o různé aplikace, strategie časového managementu nebo techniky jako je například technika Pomodoro.
  6. Závěr: V závěru shrněte hlavní body článku a poskytněte nějaké inspirující myšlenky nebo doporučení pro čtenáře. Můžete také nabídnout nějaké otázky k zamyšlení, které budou čtenáře motivovat k další reflexi na toto téma.

Doufám, že vám tento návrh struktury pomůže s tvorbou článku. Hodně štěstí!

Prompt:

Díky. Co bys zmínil v úvodu tohoto článku?

1. Úvod

V úvodu bych začal s konkrétním příběhem nebo situací, která ilustruje problém informačního přetížení, a pak bych postupně přešel k obecnějšímu kontextu. Zde je návrh:


Dovolte mi vám představit situaci. Jste odborníkem ve svém oboru. Každý den se probudíte s odhodláním, že zvládnete sledovat všechny novinky a aktualizace ve svém oboru. Ale pak otevřete e-mail a vidíte desítky newsletterů, zpravodajů a nových článků k přečtení. Otevřete sociální média a zjistíte, že během noci bylo zveřejněno nespočet nových studií, blogů a diskusních vláken. Před koncem dne jste přečetli jen zlomek toho, co jste si naplánovali, a stále se cítíte, jako byste zaostávali. Znáte ten pocit?

Vítejte v éře informačního přetížení. Ve světě, kde je informací více než kdy jindy a kde je přístup k nim snazší než kdykoli předtím, se mnozí z nás cítíme přepracovaní a přetížení. Může se zdát, jako by nám „ujížděl informační vlak“, ale jak se ukazuje, nevadí to. V tomto článku prozkoumáme, proč je nemožné – a možná ani nezdravé – pokoušet se sledovat všechny novinky, a to i v našem vlastním oboru, a poskytneme několik strategií, jak zvládnout tento informační záplav.


Doufám, že tento návrh úvodu vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět!

Prompt:

Můžeš mi v podobném duchu rozvinout i druhý bod - informační přetížní?

2. Informační přetížení

Samozřejmě, rád to udělám. Zde je návrh pro druhý bod:


Informační přetížení je stav, kdy má jedinec k dispozici tolik informací, že není schopen efektivně zpracovat všechny. Ať už jde o e-maily, zprávy na sociálních médiích, články, blogy, studie nebo knihy, informace jsou dnes k dispozici v takovém množství a tak rychle, že je nemožné je všechny sledovat.

Koncepce informačního přetížení není nová. Již v roce 1970, americký futurolog Alvin Toffler ve své knize „Future Shock“ poukázal na „přetížení informací“ jako na jeden z hlavních problémů moderní doby. Avšak s nástupem digitálního věku se tento problém ještě prohloubil. Internet a sociální média umožňují neomezený přístup k informacím z celého světa, což může vést k pocitu přetížení a zmatku.

Toto přetížení informacemi může mít řadu negativních důsledků. Na jedné straně může vést k rozhodovací paralýze, kdy má člověk tolik možností a informací k vyhodnocení, že se nakonec nerozhodne vůbec. Na straně druhé může informační přetížení vést k únavě a stresu, které mohou negativně ovlivnit naši produktivitu a pohodu.

Možná jste si mysleli, že pokud chcete být v čele svého oboru, musíte se pokusit zpracovat každou novou informaci, která přijde. Ale jak ukazují studie i zkušenosti mnoha úspěšných lidí, může být přílišné sledování všech novinek kontraproduktivní. Ve skutečnosti se ukazuje, že klíčem k úspěchu v dnešním rychlém a informačně nasytěném světě je schopnost vybrat a prioritizovat relevantní informace.


Doufám, že tento návrh pro druhý bod vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět!

Prompt:

Super, rozveď mi prosím stejně i 3. bod - Nemožnost sledování všeho

3. Nemožnost sledování všeho

Jistě, rád to udělám. Zde je návrh pro třetí bod:


Je snadné se cítit přemoženým množstvím informací, které jsou dnes k dispozici. Snažíme se sledovat vše, abychom byli informovaní a nezmeškali nic důležitého. Ale pravda je, že všechno sledovat je prostě nemožné. A to ani ve svém vlastním oboru.

Vezměte si například lékařskou oblast. Představte si lékaře, který se snaží zůstat na vrcholu všech nejnovějších lékařských výzkumů. Podle časopisu „PLOS ONE“ se každý rok zveřejní více než milion nových vědeckých článků. To je průměrně jeden článek každých 30 sekund. Je jednoduše nemožné, aby jednotlivec dokázal všechny tyto informace zpracovat, natož je všechny pochopit a zapamatovat si.

Ale je to v pořádku. Ano, správně jste slyšeli. Je to v pořádku. Ve skutečnosti může být pokus sledovat všechno spíše na škodu než na prospěch.

Proč? Protože naše mozkové kapacity jsou omezené. Každý den můžeme zpracovat pouze určité množství informací. Pokud se pokusíme zpracovat příliš mnoho informací, může to vést k únavě a stresu. Může to také snížit naši schopnost soustředit se a efektivně zpracovat informace.

Kromě toho, když se snažíme sledovat vše, riskujeme, že zmeškáme ty opravdu důležité informace. Může to být jako hledání jehly v kupce sena. Když je příliš mnoho sena, je těžké najít jehlu.


Doufám, že tento návrh pro třetí bod vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět!

Prompt:

Super, ale převeď to do prostředí školství.

3. Nemožnost sledování všeho – tentokrát o školství

Jistě, rád to udělám. Zde je přeformulovaný návrh pro třetí bod v kontextu školství:


Představte si učitele, který se snaží zůstat v obraze všech nejnovějších pedagogických metod a výzkumů. Ve světě, kde je přístup k informacím snadnější než kdy jindy, je snadné se ztratit v záplavě článků, studií a konferencí. Každý den se objevují nové studie o nejlepších výukových strategiích, nové technologie pro vzdělávání a nové teorie o tom, jak nejlépe motivovat a inspirovat studenty. Pro učitele se může zdát, že pokud se nepodaří zůstat na vrcholu těchto novinek, riskují, že jejich studenti budou zaostávat.

Ale pravda je taková, že i pro nejzapálenějšího a nejvíce motivovaného učitele je nemožné sledovat vše. Každý den můžeme zpracovat pouze určité množství informací. Pokud se pokusíme zpracovat příliš mnoho informací, může to vést k pocitu přetížení a stresu. Může to také snížit naši schopnost soustředit se a efektivně zpracovat informace.

Navíc, když se snažíme sledovat vše, riskujeme, že zmeškáme ty opravdu důležité informace. Pokud učitel tráví příliš mnoho času snažením se zůstat na vrcholu každé nové pedagogické teorie nebo výzkumné studie, může zmeškat možnosti, které jsou přímo před ním – jako například jedinečné potřeby a talenty jeho studentů.


Doufám, že tento návrh pro třetí bod vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět!

Prompt:

Rozveď mi podobně i bod číslo 4 - Výběr a prioritizace informací

4. Výběr a prioritizace informací

Jistě, tady je návrh pro čtvrtý bod s ohledem na školství:


Namísto pokusu sledovat všechno by se učitelé měli soustředit na výběr a prioritizaci informací. To znamená, že by měli věnovat svůj čas a energii těm informacím, které jsou pro ně a jejich studenty nejrelevantnější a nejužitečnější.

Výběr a prioritizace mohou být výzvou, ale existují strategie, které mohou pomoci. Jednou z těchto strategií je použití filtrů. To může znamenat odebírání novinek nebo časopisů, které se soustředí speciálně na oblast vašeho zájmu. Mohlo by to také znamenat omezení času stráveného na sociálních médiích nebo jiných zdrojích, které často přinášejí přetížení informací.

Další strategií je plánování času na zpracování informací. Místo toho, aby učitelé kontrolovali své e-maily a sociální média po celý den, mohou si naplánovat konkrétní čas každý den nebo týden na čtení a zpracování nových informací.

Konečně, prioritizace znamená rozeznání, jaké informace jsou skutečně důležité. To může znamenat zaměření se na informace, které mohou přímo uplatnit ve své výuce, nebo informace, které pomáhají odpovědět na konkrétní otázky nebo výzvy, které se ve třídě objevují.

Klíčem je uvědomit si, že i když se nemůžeme pokusit sledovat vše, můžeme se stále snažit být dobře informovaní a efektivní ve své práci. Stačí se naučit, jak lépe vybírat a prioritizovat informace, které k nám přicházejí.


Doufám, že tento návrh pro čtvrtý bod vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět!

Prompt:

Stejně tak mi prosím rozveď i 5. bod - Nástroje a techniky pro efektivní správu informací

5. – Nástroje a techniky pro efektivní správu

Jistě, zde je návrh pro pátý bod:


K efektivní správě informací je potřeba správných nástrojů a technik. Zde jsou některé z nich, které mohou být pro učitele užitečné:

1. Digitální nástroje: Existuje celá řada digitálních nástrojů navržených k pomoci lidem lépe spravovat informace. Například aplikace pro správu úkolů, jako je Trello nebo Asana, mohou pomoci učitelům organizovat a sledovat své úkoly. Aplikace pro poznámky, jako je Evernote nebo OneNote, mohou být užitečné pro ukládání a vyhledávání informací.

2. Filtraci zdrojů: Jak již bylo zmíněno, výběr kvalitních zdrojů informací a omezení počtu odebíraných kanálů může výrazně snížit množství informací, které musíte zpracovat. Pokud například odebíráte desítky blogů, zvažte, zda jsou všechny skutečně hodnotné a zda je možné některé z nich zrušit.

3. Časová správa: Nastavení konkrétního času pro čtení a zpracování nových informací může pomoci udržet přehled a snížit stres. To může znamenat například nastavení konkrétní hodiny každý den nebo týden na čtení novinek nebo procházení sociálních médií.

4. Techniky efektivního učení: Existují také techniky, které mohou pomoci zefektivnit způsob, jakým zpracováváme a ukládáme informace. Například metoda Feynman je technika učení, která zahrnuje vysvětlení konceptu vlastními slovy, jako byste ho vysvětlovali pětiletému dítěti. Tato metoda pomáhá hluboce pochopit a zapamatovat si informace.

5. Meditace a mindfulness: Praxe meditace a mindfulness mohou také pomoci zvládnout informační přetížení. Tyto techniky mohou pomoci zklidnit mysl, zlepšit koncentraci a pomoci nám lépe zpracovat informace.


Doufám, že tento návrh pro pátý bod vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět

Prompt:

V podobném duchu rozveď i poslední bod - závěr.

6. Závěr

Jistě, zde je návrh pro závěr:


Ve světě, kde se informace šíří rychlostí světla, je snadné se cítit přetíženým a stresovaným. Snažit se sledovat všechno, co se děje ve vašem oboru nebo oblasti zájmu, může být ohromující úkol, který se může zdát téměř nemožný. Ale jak jsme diskutovali v tomto článku, to nemusí být tak.

Nemusíme sledovat všechno. Místo toho se můžeme naučit vybírat a prioritizovat informace, které jsou pro nás nejdůležitější a nejužitečnější. Můžeme využít nástrojů a technik, které nám pomohou lépe zvládat informace a zefektivnit způsob, jakým je zpracováváme a ukládáme.

Nejdůležitější je si uvědomit, že není nutné se cítit přemoženým informačním přetížením. Je to volba, kterou můžeme udělat. Můžeme se rozhodnout omezit množství informací, které zpracováváme, a zaměřit se na to, co je pro nás skutečně důležité.

Takže příště, když se budete cítit přemoženi množstvím informací, které máte zpracovat, vzpomeňte si na to, co jsme diskutovali dnes. Vybírejte, prioritizujte, využijte správných nástrojů a technik. A nezapomeňte, že i když se svět kolem vás může zdát chaotický, máte kontrolu nad tím, jak se rozhodnete s informacemi zacházet.


Doufám, že tento návrh pro závěr vám pomůže při psaní vašeho článku. Pokud máte další dotazy nebo potřebujete další pomoc, dejte mi vědět!

Ted bych do toho musel zasáhnout jako člověk. Vyhledat, jestli AI nekecá a přidat zdroje. Není to takové, jako bych to napsal já, ale myslím, že by to bylo použitelné.

Zobrazeno: 138

Napsat komentář