Ujíždí mi vlak aneb o informačním zahlcení

A person overwhelmed by a lot of information on different screens and devices
Autor: Tvůrce obrázků Bing
Používá technologii DALL·E.

TIP: Pokud jste to ještě neudělali, tak si přečtěte o tom, jak tento článek díky AI málem nevznikl.

Kdysi dávno jsem se snažil všechno stíhat a všechno zvládat. Asi se mi budete divit, ono se mi to relativně i dařilo. Jsem totiž k sobě hodný a proto to „všechno“ byl jenom relativně malý kousek skutečnosti. To bylo, když jsem byl mladý (a blbý) a neměl děti a (téměř) všechno mohl podřizovat svým zálibám a taky jsem měl štěstí, že se mé záliby kryly s mou profesí. Ale pak se to začalo různě komplikovat a teď už nestíhám ani číst a poslouchat co píšou a točí mí kamarádi.

Když si to řeknu ještě jednou, tak to zní šíleně: „Nestíhám číst a poslouchat ani to, co píšou a točí mí kamarádi!“ Z vlastní zkušenosti vím, že co přečtu za pár minut, to píšu pár hodin a s točením čehokoliv je to ještě horší. Oni tam stíhají ten čas investovat a já ne? Docela dobrý tlak na vlastní hlavu, že jo? Hned mi mohou začít vyskakovat pochybnosti o vlastní neschopnosti a lenosti.

Přesně tyto myšlenky na mě občas zaútočí. Naposledy když se rozjížděl boom s AI a já se snažil držet (alespoň zpovzdálí) krok s rozvojem nástrojů pro AI. Já si s tím už umím poradit a zahnat je, ale říkal jsem si, že to tak má nejspíš víc lidí a třeba by je tento článek zaujal. Příčina je podle mě ve dvou zásadních věcech.

První z nich je „ledovcový efekt sociálních sítí“. Tento název se mi líbí, protože přesně popisuje, o co se jedná. Většinou vidím jenom pečlivě vybrané „špičky ledovce“ toho, co lidé dělají a jak se jim daří. Vidím všechno to, co se jim daří, co publikují, ale už nevidím, co je to stojí a co se jim nedaří. Navíc těch lidí je víc, a tak mě bombardují úspěchy pokaždé někoho jiného. Uvědomím si to a přestanu se poměřovat s ostatními.

I tak zjišťuji, že nestíhám sledovat všechno co bych chtěl, jak je to možné? Může za to informační přetížení, a to je tím druhým důvodem proč nestíhám všechno sledovat. Dneska se podíváme jenom na tento druhý důvod.

Informační přetížení / zahlcení

Ano, jmenuje se to informační přetížení. Definice a věci kolem toho si můžete přečíst v podstatě kdekoliv na internetu. Třeba na wikipedii. Vždyť je toho jenom necelých 5 normostran textu. Nevíte, co je to normostrana? Nevadí, i toto ví wikipedie (další víc než 2 normostrany). K tomu si připočtěte všechny posty, které jste přečetli na svých sociálních sítích, všechna shlédnutá videa a fotky na jiných sociálních sítích. Nezapomeňte na těch pár odborných článků, které vypadaly tak zajímavě. Pracovní komunikace, učitelé i všechny ty práce, které dneska hodnotili, zprávy, noviny, předpověď počasí… Všechno si to sečtěte a už vám to udělá pěkné množství informací, které jste dneska zkonzumovali.

Naštěstí má náš mozek super obranou pojistku – zapomínání. Velká výhoda je v tom, že se díky tomu nezblázním. Má to i nevýhodu – někdy během poslední doby jsem viděl nádherný graf, který ukazoval kolik informací člověk „zkonzumoval“ dřív a kolik dneska, ale už nevím, kde, a tak vám ho neukážu. Ano s tímto jde bojovat tím, že si vytvořím svou síť poznámek a budu si to všechno důsledně značit, ukládat a podobně. Ale to taky někdy nezvládám.

Lidská paměť je úžasná, a tak jsem si místo toho vzpomněl na přednášku pana Bořivoje Brdičky na toto téma, kterou jsem kdysi vyslechl a podařilo se mi k ní dohledat i prezentaci. Abyste se zbytečně nezahlcovali, tak to u 5. snímku zapíchněte. Pro potřeby tohoto článku to stačí.

A pokud šetříte svou dnešní informační kapacitu ještě víc, tak vám sem zkopíruji to, co mě už v té době (ty jo ono je to už 10 let?!) ohromně zaujalo a dostalo. A co doceňuji až teď. A je to citát z díla Lewise Carrola: Za zrcadlem a co tam Alenka našla. Pan Brdička to zmiňuje jako „Efekt červené královny“:

Musíš běžet ze všech sil, abys zůstala na místě. Chceš-li se dostat někam jinam, musíš utíkat aspoň dvakrát tak rychle.

Lewise Carrol: Za zrcadlem a co tam Alenka našla

Nevím, jestli i na vás z toho dýchá ta absurdita a marnost? A toto použil k připodobnění snahy zvládat přísun informací před deseti lety! A množství publikovaných informací roste po exponenciále, takže by to přirovnání dneska už ani nemělo platit.

Beru si z toho pro sebe to nejdůležitější: Jupí – chyba není ve mě. Ono se to stíhat prostě nedá! Navíc to má své označení, své jméno! A co má jméno to je přece alespoň nějak prozkoumané a dá se s tím něco dělat.

Proč to je?

Z předchozího textu je vám určitě jasné, že za tento problém může změna některých věcí, které nás obklopují. Podle mě za to mohou následující skutečnosti:

  • Ohromné množství publikovaných informací – informací je víc a víc. Mimo jiné proto, že dneska je tak snadné publikovat cokoliv. S nástupem generativní AI to ani po sobě nemusíte číst.
  • Informace ze všech stran – informace jsou prostě všude, a tak nějak „ztrácí hodnotu“. Dřív se psalo (a tisklo) jenom to podstatné. Dneska má příbalový leták k volně dostupnému léku rozměr průměrných dřívějších novin. Tím že vstupujete do našeho aquaparku / autobusu / knihovny / kamkoliv, tak souhlasíte s těmito našimi pravidly, která mají jenom 10 A4. Určitě jste si je všichni přečetli!
  • Dostupnost těchto informací – na pár kliknutí mám k dispozici knihovny, noviny, filmový archiv, encyklopedie a vlastně téměř všechny informace, které může chtít. A taky ohromné množství těch, které nechci.
  • Rozmělňování obsahu – spousta článků a věcí, které konzumujeme jsou povrchní. Kopírují jeden od druhého a jejich přidaná hodnota je někdy hodně diskutabilní. Teď nemyslím jenom úkoly žáků, ale občas potkám několik článků na různých webech a mám pocit, že se autoři drželi stejné předlohy. Ohromné množství „vycpávkových“ textů a „vycpávkových“ článků, videí, cokoliv. Prostě jenom proto, aby byly, aby tam nebylo prázdné místo. Toto je taky důvod, proč jsem nakonec tento text napsal a nenechal to jenom na AI. Doufám, že toto, co sem píšu mezi takové „rozblemcané“ texty nepatří. U toho od AI mi to tak nepřipadá, ale třeba je to pouze hlas mého ega 🙂

K informačnímu zahlcení přispívají také některé skutečnosti uvnitř nás. Uvnitř našich myslí uvnitř našich životů, se kterými můžeme něco dělat. Proto si je nechám spíš do řešení.

Co to s námi dělá?

Pokud se nám něco takového stane a děje tak to na nás má samozřejmě vliv. Jsme víc unavení, hůř se soustředíme, zapomínáme, děláme chyby. Nové informace vnímáme pouze povrchně anebo selektivně. Případně odmítáme vnímat nové informace úplně. Doufám, že se v tom kromě mě nikdo nepozná.

Co s tím?

Do tohoto stavu se asi nikdo nechce dostat. Pokud se nám to ale stane, tak si většinou dlouho nedokážeme uvědomit, že se nám to stalo, ale nakonec se to snad povede. A teď co s tím nebo spíš co proti tomu?

Jako tak trochu technicky smýšlející člověk k tomu přistupuji technicky. Představil jsem si černou skříňku (black box), do které něco strkám, ono se to tam zpracovává. Začal jsem přemýšlet co udělat, aby se to tato skříňka měla co největší efektivnost a já ji nezahltil. Pak už je to jasnější:

  • Strkat tam toho míň
  • Zvýšit kapacitu toho co je schopná zpracovat
    • za pomoci posílení hardwaru
    • za pomoci zlepšení organizace

Pojďme to znovu převést na náš život. Jenom se omlouvám, že to nevezmu popořadě, ale trochu na přeskáčku.

Posílit hardware

Vzhledem k tomu, že hardwarem jsme v tomto případě my, tak je to problematické. Neumíme (zatím?) vzít čip a dát ho někomu do hlavy, aby měl větší paměť. Pro přísun informací používáme naše omezené smysly a podobně.

Na druhou stranu můžeme dělat alespoň to, abychom udržovali náš „hardware“ v co nejlepším stavu. Tady přichází na řadu všechny věci, které můžeme nazvat wellbeing. To jsou všechny ty činnosti, na které spousta lidí „nemá čas“. Zkusím jenom tak střílet jednotlivé činnosti:

  • pravidelný a dostatečně kvalitní spánek,
  • pravidelný a dostatečný pohyb,
  • pravidelná a vhodná strava.

Mohl bych pokračovat procházkami v přírodě, oddělováním práce od osobního, když už ne života, tak aspoň času. Trávením času s rodinou, koníčky atd. atd. Snad si rozumíme.

Nečetl jsem nikde žádnou relevantní studii (tím netvrdím, že neexistuje) o tom, že by toto přímo zvýšilo schopnost zvládat víc informací. Na druhou stranu, o tom že nedostatečný spánek, pohyb a strava vede k únavě a ta ke snížení našich mentálních schopností se poslední roky docela píše a mluví.

Strkat tam toho míň

Nedokážu omezit to, kolik mi přichází pracovních e-mailů. Obtížně můžu ovlivnit to, kolik toho musím v práci přečíst a obecně „zkonzumovat informací“. Ale můžu zkusit následující věci:

  • Sociální sítě jsou pro mě někdy jako lednička – chodím se tam dívat i když vím, že tam nic není. Co takhle omezit to na určitý časový úsek?
  • Vážně potřebuji, aby mi každý příchozí e-mail / lajk / nová zpráva na soc. sítích spustili „řetězec notifikací“? Není neobvyklé, že člověku vyskočí notifikace na počítači, mobilu a hodinkách. A vážně potřebuji na všechno notifikace?
  • Fakt musím číst každý článek, sledovat každý podcast, každé video? A nejenom je, ale i komentáře k němu?
  • Chci mít televizi a rádio / muziku jako pozadí?

Toto je pár věcí, které se týkají mě osobně. Zkuste se zamyslet nad svým běžným dnem a určitě najdete svá bolavá místa. Své postupy, kde jste schopni ušetřit příjem informací.

Co se týká mě, tak jsem to (zatím) vyřešil tak, že jsem omezil notifikace, a tak se všechny ty novinky a zprávy dozvím, až se jdu podívat na soc. sítě.

Přestal jsem v podstatě číst a procházet téměř všechny zpravodajské a odborné weby. Dřív jsem používal RSS čtečku, ale ani tu jsem nestíhal procházet. Místo toho jsem si „nastavil sociální sítě“. Určitě jste slyšeli o tom, že sociální sítě budete mít takové, jaké si je uděláte. Sleduji zajímavé lidi z oboru a nechávám je, aby za mě udělali filtraci obsahu. Až když o tom napíše pár zajímavých lidí, tak ten článek / podcast / video / cokoliv zařadím na čekačku. Samozřejmě kromě věcí od svých oblíbených lidí a projektů, které jdou na čekačku automaticky. Teda pokud to není něco, co mě zaujme tak, že to musím hned zkonzumovat. Obsah této čekačky pak konzumuji v blocích, které si na to vyhradím. Něco ještě dám pryč, oni nevíte, kolik toho ztratí své kouzlo, když to necháte nějakou dobu odpočinout.

Tento můj systém vám nemusí vyhovovat a taky ho občas nedodržuji. Ještě přemýšlím, že bych rád tuto čekačku a pak archiv přečtených věcí začal dělat víc systematicky v nějakém cool nástroji jako je OrgPad nebo Notion, ale to naráží na mou lenost.

Televizi nesleduji, a to ani na pozadí, ale rád poslouchám muziku. Tu poslouchám několika způsoby. Buď tak, že jí věnuji pozornost a pak je poslech to hlavní co dělám. Nebo ji poslouchám jenom jako podkres. Na to mám seznamy své oblíbené muziky, kterou můžu poslouchat a nemusím nad ní přemýšlet.

Lepší organizace

Když už toho musím spoustu přečíst a informačně zkonzumovat, tak budu chtít, aby to stálo za to a abych to dělal co nejefektivněji.

  • Struktura textů – s tímto toho jako čtenář moc neudělám, ale o to víc bych si na to měl dávat pozor jako tvůrce textů, videí a dalšího obsahu. Ať už se jedná o logické strukturování, vhodné formátování. Měli bychom se snažit o srozumitelnost, přehlednost a jasnost.
  • Různé styly a techniky čtení – ne všechno čtu stejně důkladně. Někdy čtu důkladně, abych pochopil i složitá vyjádření. Jindy text jenom proletím, protože hledám nějaký konkrétní údaj. Sice jsem se to nikdy pořádně nenaučil, ale rychlejší čtení je super dovednost. Sem bych přidal například i novou možnost nechat AI, aby za mě přečetla text a dala mi shrnutí a já se jí mohl doptat na detaily, které mě zajímají. Toto si myslím bude častější.
  • Poznámky, podtrhávání, sketchování, nelineární zápis – spoustu textu zkonzumuji a nic s tím dál nedělám. Jindy ale počítám s tím, že s těmi informacemi budu dál pracovat. Pak přichází na řadu právě toto – vytvořím si k textu vhodné poznámky, výpisky, obrázky.
  • Vyhrazený čas – můžu si vyhradit čas, kdy se budu věnovat třeba e-mailům. Díky tomu mě to neotravuje při jiných činnostech a taky se tomu můžu věnovat pořádně.
  • Systémy – určitě jste slyšeli o věcech jako GTD, zero inbox, pomodo a podobných. Taky jsem jich pár zkusil a zjistil jsem, že to není všespásné, ale někdy to umí pomoct.

Vím, že každý z těchto bodů by si zasloužil vlastní článek a slibuji, že nad tím budu alespoň přemýšlet. Vy si to taky zkuste promyslet a zkuste najít svá slabá místa. To je první krok k nápravě.

Závěr

Závěrem bych chtěl napsat, že v menší nebo větší míře s tímto problémem bojujeme všichni. Držím nám všem palce, ať je to boj vítězný.

Zdroje

Informační zahlcení. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- 2023 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_zahlcení

Normostrana. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- 2023 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Normostrana

BRDIČKA, Bořivoj. Budoucnost vzdělávání v 21. století [online]. 2013 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/KISK/brdika

TKÁČ, Filip. Informační přetížení [online]. 2021 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/informační-přetížení-a3ad76c2a453

Information Overload, Why it Matters and How to Combat It [online]. 2020 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/information-overload-why-it-matters-and-how-to-combat-it

PLAMITZEROVÁ, Jindra. Ke čtenářské autonomii patří i volba vhodné techniky čtení. Svět gramotnosti [online]. 2019 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: https://www.svetgramotnosti.cz/Clanek/102/ke-ctenarske-autonomii-patri-i-volba-vhodne-techniky-cteni

Zobrazeno: 1 014

Tento příspěvek má 2 komentářů

  1. Anonym

    Zajímavé. Článek si uložím. Děkuji.

  2. Přesně tak. Proto mám vypnuté skoro všechny notifikace, důsledně se snažím používat focus mode na Macu a iOS (na Windows určitě taky něco bude). Na sociální sítě lezu minimálně – protože mám vypnuté notifikace a nic mě neláká si tam něco kontrolovat. Jak píšeš o GTD, Inbox zero…, docela jsem se divil kolik lidí to vůbec nezná (nj jiná sociální bublina asi) a když něco podobného nahodím když mi někdo vykládá o tom jak nestíhá a že by mu to mohlo pomoct, tak jsem za exota. Souhlasím s tím, že je to problém, ale bohužel se to bude zrychlovat a nůžky se budou více rozevírat mezi těmi co si to dovedou nějak zorganizovat a těmi které to semele.

Napsat komentář