Učiteling Brno 2023

V pátek 24. listopadu jsem se vyskytl na zajímavé akci s názvem Učiteling Brno 2023. Pořádajícími organizacemi byl EDUin a Učitelská platforma a musím ještě zmínit VIM v jehož prostorách jsme se mohli nacházet.

Po nutném úvodu už následovaly jednotlivé bloky workshopů, které jsme si předem zvolili. Prokládané to bylo občerstvením a vzájemnou komunikací a setkáváním. To mi přijde na podobných akcích podobně důležité jako ‘oficiální program’. Já měl to štěstí, že jsem se už po cestě do Brna potkal s bývalou kolegyní, která teď učí na jiné škole a pak v Brně jsme se potkali i s její kolegyní. A co čert (nebo kdo to spískal) nechtěl, tak jsme zjistili, že jsme si zapsali tytéž workshopy. O tyto náhody není nikdy nouze.

Nalákali nás na učitele oceněné GTP (neplést s GPT 😉 ) a toto neumím posoudit, ale umím posoudit to, že se mi to líbilo. Prostě jsem ten den absolvoval 3 dvouhodinové bloky ve kterých se střídala práce ‘jako bychom byli žáci’ s popisem a reflexí toho, co jsme zažili. Doplněné to bylo o diskuzi všech účastníků daného workshopu. Toto je podle mě velmi důležitý prvek, protože každý může přispět nějakým poznatkem nebo střípkem své praxe a o to je to cennější.

Dovolte mi tady zreflektovat to, co mi to přineslo a co si odnáším do své další praxe.

1. workshop – František Brauner, Hana Mádrová – Kdo je královnou džungle?

Záměrně jsem si zvolil tento workshop, který je úplně mimo to, co učím. Rád občas vykouknu ze své bubliny a ze své komfortní zóny. A vzhledem k tomu, že to byla kombinace biologie a angličtiny, tak to považuji za velice odvážný krok. Teda pro mě.

Bylo to super a nemusel jsem se bát. Lektoři milí, úkoly přiměřené a když jsme nevěděli nebo se styděli (jo stydím se mluvit anglicky) tak to šlo zařídit jinak 🙂

Co si odnáším?

Globální témata patří do různých předmětů, a tak se nemusím bát / stydět / cokoliv, že mi občas vyplavou ve fyzice nebo IT předmětech.

Taky si odnáším jenom odkaz na super web s těmito tématy a metodikami k nim https://arpok.cz/

Zbytek věcí se mi do mé praxe nehodí, ale to nevadí. No ne?

2. workshop – Barbora Havířová – Fyzika v běžném životě

Toto jsem si naopak zvolil jako něco z toho, co se mi může hodit přímo do toho, co učím. A můžu říct, že jsem si vybral dobře, Barbora Havířová je naprosto skvělá a moc jsem si to užil!

Odsud jsem si odnesl taky odkaz na web, který jsem dřív odsuzoval (protože pro mé potřeby je to tam moc rozepsané). ale možná mu dám ještě šanci.

Konkrétně se jedná o: http://www.realisticky.cz/

Ale taky jsem si odnesl poznatek, že:

  1. S mou dotací fyziky 2 h (nebo 4 h) týdně za celé studium na SŠ se to skutečně nedá brát do takové hloubky jako na gymplu, kde mají 8 h / studium.
  2. S tím, jak učím „zjednodušenou fyziku“ a snažím se o co největší popularizaci, tak jsem trochu neobratný v používání odborné terminologie.

Vzal jsem si odtud „předsevzetí“ že musím změnit svůj mindset z „toto učivo se (ne)hodí na zajímavé aktivit“ na „jakou aktivitu můžu použít na toto učivo?“.

Prostě jsem se ještě nezbavil představy, že některá učiva musím klasicky „odpřednášet“ a nejsou vhodná pro aktivnější výuku. Ale taky jsem si potvrdil, že není problém, když stejnou aktivitu použiju třeba i jenom jednou za pololetí.

Taky jsem si odsud odnesl některé konkrétní aktivity. Neznám jejich přesná jména, a tak jsem si je pro sebe pojmenoval po svém. Taky jsem si je možná trochu upravil, ale snad to nevadí.

Ptej se lidí

Každý z žáků dostane jednu otázku na již probrané učivo a má se za úkol se zeptat X lidí na tuto svou otázku a má zjišťovat kolik lidí zná odpověď. Kdo tu odpověď nezná, tak mu ji má tazatel vysvětlit. Jednoduché a dá se to zvládnout i poměrně rychle.

Společné řešení otázek

Další úkol jsme měli ten, že jsme dostali do skupiny sadu otázek. Ty jsme měli roztřídit podle tématu a pak je společně vyřešit / odpovědět na ně. Další krok pak spočíval v tom, že po místnosti byly rozvěšené odpovědi na tyto otázky, a tak jsme měli jako skupina všechny najít a zkontrolovat, že to máme dobře / doplnit si to.

A pak bychom z toho měli udělat zápis do sešitu.

Zajímavý způsob sebereflexe

Žáci dostanou mapu témat, které probrali a vybarví si je podle toho, jak je podle sebe znají

modrá – celé to luxusně ovládám

zelená – umím to, tu a tam nějaká chybka

pak si ty barvičky nepamatuju, ale byly tam věci jako „víceméně umím“, „když se o tom mluví, tak tomu rozumím“, „vím, že toto už jsem slyšel“ a „mimo můj vesmír“.

Líbí se mi na tom, že k tomu můžu přímo využít svých map v OrgPadu, které pro studenty stejně dělám. Jenom všechny buňky zavřu, možná to trochu pročistím a pak to černobíle vytisknu.

Semafory

Když potřebuji zjistit, jak na tom jsou žáci s prací, tak se jich ptám a mám vlastně 3 stavy:

  1. už to mám
  2. ještě to nemám – potřebuji ještě čas
  3. ještě to nemám – potřebuji pomoc

Ale toto se dozvím jenom v okamžiku, kdy se ptám. Kdybych používal nějaký barevný semafor (kelímky, papírky, pivní tácky, cokoliv), tak to můžu vědět hned a u všech. Naráží to ale na několik problémů – musel bych si to nosit do hodin, a to nějak nedávám 🙂 Musel bych si to vzít na první hodinu a pak to s sebou nosit. Ale jak se znám, tak bych to někde zapomněl / poztrácel. Jsem totiž zvyklý chodit do třídy s klíči od kabinetu, mobilem (abych zapsal absenci dřív, než se mi přihlásí počítač) a fixkou. Ostatní věci mám v cloudu.

3. workshop – Štěpánka Baierlová – Objevujeme tajemství římských čísel

Myslel jsem, že tento seminář bude na pomezí toho, co učím. Jakože matematika není úplně to, co učím, ale doufal jsem, že římská čísla mi k něčemu budou. A i kdyby ne, tak že aspoň obšlehnu nějaké metody. A s obojím jsem měl pravdu!

Některé věci jako třeba metodu INSERT nebo zadávání úkolů přes QR kódy jsem už znal, ale něco ne.

Teda kromě toho, že jsem se dozvěděl, že neznám všechna pravidla pro tvorbu římských čísel, tak jsem se dozvěděl, co je to chronogram.

Ale co jsem si skutečně odnesl?

Postupné zadávání úkolů

Když mám úkoly na papíře a nechci, aby se děcka vrhla na všechno hned, tak to může přehnout a přelepit! Jednoduché a geniální!

Římská čísla

Ona se římská čísla skvěle hodí do programování! Tak nechápu, proč jsem je opomíjel! Už se těším, až uvidím první programy, které třeba… dešifrují chronogramy.

Ještě proběhla závěrečná debata, které jsem se nějak nezvládl zúčastnit, protože už jsem musel na vlak, ale i tak jsem s celou touto akcí velmi spokojený.

To nejdůležitější

Všechny tyto věci bych si mohl přečíst někde v knížce anebo na webu. A o spoustě jsem už skutečně četl. Taky mi to trvalo jenom zlomek času, který jsem tomu „obětoval“ tady. Ale v tom není ta síla. Ta je v tom, že tady těch věcí nebylo tolik a způsobily mě prožitek. Zasáhly mě (pravděpodobněji) hlouběji a pomohly mi zase o kousek posunout mé myšlení. A že já to potřebuji! Kolem některých skvělých věcí obcházím dlouho, než je zkusím. A tady jsem ty věci mohl zkusit a zjistit, že to vlastně nic není a že to nebolí 😉

Druhým obrovským přínosem těchto akcí (na některých akcích tím největším) jsou ti lidi co tam přijedou. Člověk může nasát tu atmosféru, tu energii, která z některých přímo tryská. Může si postěžovat a vidět, že na některých školách mají stejné problémy, ale že na jiných třeba dokázaly tyto problémy vyřešit. A může zjistit, že v tom všem není sám, že podobně „postižených“ učitelů je víc.

Takže snad se někde potkáme a vzájemně si tímto pomůžeme. A možná to bude na Učitelingu 2024.

Zobrazeno: 314

Napsat komentář