Měl jsem jedinečnou příležitost účastnit se nejlepší učitelské konference jaká jenom je – BUMeetingu 2023

Ona je ta akce taková hodně jiná. Nesetkáte se tam s otrávenými obličeji a proslovy politiků ani s všudypřítomnou masáží velkých firem, které se vám snaží prodávat zázračné hrnce. Pardon zázračné cokoliv pro školství. Teda jako pár firem tam bylo. Nabízeli věci, které se do školy hodí, ale bylo to v přiměřené míře. Taky tam asi bylo i pár otrávených obličejů, ale ty byly způsobeny hlavně tím, že se jejich majitelé nedostali na workshop, který chtěli.

Proč to tak je? Mám dva tipy:

1. Tato akce se odehrává v sobotu. V době osobního volna, a to odfiltruje spoustu účastníků. Převážně těch, kterým pracovně říkám “kyselé xichty”. Je pravda, že díky tomu se na akci nedostanou i skvělí lidé, ale to je život. Taky se nedostanu na spoustu akcí, které by mě zajímaly.
2. Jedná se o akci, kterou pořádají učitelé pro učitele. Zdarma a ve svém volném čase. Drtivá většina z přednášejících a lektorů jsou totiž učitelé a nepovídají o tom “jak by to na vašem místě dělali, kdyby to uměli alespoň tak dobře jako vy”, ale o tom “jak to dělají oni” a nabízejí že se od nich můžete přiučit. Nebo tak to aspoň bylo na všech přednáškách a workshopech, kterých jsem měl možnost se účastnit.

Je to “jednoduché” – vezme se několik stovek učitelů, kteří tam jedou jako účastníci, přihodí se k tomu několik desítek učitelů a odborníků, kteří budou dělat lektory, a to převážně lidé z GUG.cz. Prováže se to organizátory a lidmi ze ZŠ Didaktis, kde se to celé odehrávalo. Lidé z Didaktisu se zasadili nejenom o zázemí, ale také o směrování celé akce a mimo to i hodně lektorovali. To všechno v jejich volném čase. Ještě musíte přidat třešničku na dortu – Pavla Hodála a tým lidí okolo něj. Pavel to všechno zastřešuje, dává tomu konkrétní tvář a svým charisma a svým pohodovým vystupováním tomu všemu dává takový “rozumný” rámec.

Vždyť na které jiné akci máte možnost slyšet v zahajovací řeči o “Džihádistech nové informatiky” a “Křižácích PowerPointu”? Ale hlavně o tom, že je potřeba hledat rozumnou cestu tím vším?

Forma je taky super. Prostě máte pět časový úseků – okýnek a do každého z nich se předem zaregistrujete na jeden z osmi workshopů, který se v ten čas odehrávají. A tady vzniká ten pocit frustrace a nespokojenosti. To jsou totiž ty chvíle, kdy by se potřeboval člověk naklonovat a taky by to chtělo nafouknout posluchárny. Kdo neví, o čem mluvím, tak se mrkněte na vysvětlení toho, co je to FOMO.

Teď trochu konkrétněji.

Já se účastnil workshopu Reflexe jako součást učícího procesu.

No hned na začátku jsem byl “šokovaný”! Nejenom že skvělým lektorkám Pavlíně Loňkové a Kláře Čtveráčkové nestačilo 45 minut jako měli všichni ostatní, a tak mi jejich workshop zabral hned dvě časová okýnka. A ani to jim nestačilo! Ony dokonce chtěly, abychom něco dělali!

Bylo to skvělé a úžasné. Ano mohly nám ty informace povykládat a určitě by jim to nezabralo ani těch 45 minut, ale takto jsem měl možnost vyzkoušet si “práci v expertních skupinách”. Myslím si, že mi to díky tomu dalo víc, než kdybych o tom jenom slyšel. Hlavně mi to dalo příležitost o tématu přemýšlet a uvědomit si, jak s reflexí pracuji a kam bych to mohl posunout.

Moc díky!

Třetí časové okno mi sebrala má přednáška na téma … a přitom taková blbost! Čekalo na mě několik desítek lidí, kteří se nechali nalákat mou anotací o tom, že se podíváme na jednoduché prográmky a vychytávky, které používám a které mi pomáhají při práci učitele. Zaslechl jsem i přiznání, že tam někdo šel jenom proto, že na něj nezbylo místo na workshopu, který chtěl a u mě bylo místo. Tak doufám, že jsem nezklamal ani tohoto člověka.

Ukazoval jsem, co mi pomáhá, a hlavně jsem se snažil ukázat, že i některé velice složité věci se dají používat jednoduše. Doufám, že po tomto víkendu bude víc lidí, co se nebudou bát IT a pokud si tam najdou něco, co jim pomůže, tak budu rád. Hlavně nezapomeňte na to, že je to všechno o malých krůčcích!

Pokud jste tam neměli možnost přijít, tak vám sice nenahradím tu atmosféru, ale alespoň vám tady můžu nabídnout prezentaci, kterou jsem měl jako podklad pro své povídání.

Na to, jaké to bylo by bylo fajn se zeptat lidí, kteří tam byli jako posluchači. Coby lektor jsem byl spokojený a naprosto neskromně napíšu, že to bylo super. I přes drobnou technickou nesnáz a mou nervozitu se to z mého pohledu vydařilo. Stihnul jsem skoro všechno a ani jsem moc nepřetáhl. Navíc jsem měl pocit, že se nám tam podařilo vytvořit super uvolněnou atmosféru.

Mrzí mě jenom, že jsem po přednášce paní (slečně) učitelce na dotaz, jestli bych k nim nepřijel odpověděl, že to mám s časem složitější a už jsem nestihl / zapomněl dodat, že i tak bychom se mohli domluvit. Takže pokud toto čtete, tak klidně dejte vědět. Já jsem někdy trochu natvrdlý. Klidně to berte jako mou reklamu, ale pokud byste i vy chtěli abych za vámi přijel, tak bychom se mohli zkusit domluvit.

Pak už byl čas na oběd. Oběd byl vynikající a bylo toho tolik, že jsem ho trávil celé odpoledne. Toto je moje poznámka pro příští rok:

Příště si toho dej raději míň, ať máš energii i na něco jiného než jenom na trávení.

Jindřich Zdráhal po obědě na BUMu

Po obědě jsem neusnul, ale šel se podívat na Lucii Drimlovou. Teda spíš na její workshop o AI v Canvě. Sice je to téma, které bych měl znát, ale nikdy není na škodu zjistit, jestli to tak je. Navíc už loni jsem zjistil, že se od ní dozvím vždycky nějakou perličku navíc. Bylo tak tomu i letos!

Moc díky.

Na poslední přednášku jsem se původně moc těšil, protože ji měl mít Václav Maněna a jeho přednášky vždy stojí za to. Ale co čert nechtěl, Vašek omarodil, a protože nemohl přijet tak mě poprosil, jestli bych ji nevzal já. Téma je mi blízké, a tak jsem to zkusil. Přednáška se jmenovala AI, karamba! a byla o podvodech umělé inteligence.

Musím se přiznat, že nejsem moc spokojený s tím, jak se mi to podařilo. Možná jsem předal lidem nějaké informace a náhled na to, jak se dá AI využívat i zneužívat. Pokud si odnesli i to, že je velmi subjektivní a tenká hranice mezi využíváním kompenzační pomůcky a podvodem, tak budu jedině rád. Ale přišlo mi to takové… nudné. Tímto se omlouvám všem, které jsem tam možná otrávil. Možná ale spíš byli unaveni po tom skvělém obědě.

Jestli by se chtěl někdo podívat na prezentaci, tak klidně může.

Nesměla chybět závěrečná řeč a losování cen!

Domů odjíždím plný dojmů, příjemných zážitků a elánu do další práce a budu doufat že mi to vydrží co nejdéle a že to nesmaže hned první pondělí a srážka se školní realitou. Pokud se mi podaří do mé učitelské praxe zapojit i to, co jsem se dozvěděl, tak budu úplně šťastný. Ale nesmím zapomínat, že to bude chtít jít po malých krůčcích!

Ještě jednou díky Pavle, organizátoři, lektoři, učitelé a vlastně všichni, co jste se na této akci podíleli. Už teď se těším na příští rok!

Autoři fotografií

• Baruš Rooshie Jeřábková
• Pavel Hodál
• Jindra Zdráhal