Tak nám zabili kancelářský balíček paní Müllerová! Nebo ne?

Nezaspal jsem, ale k nám na SŠ to dorazilo později. Právě zapracovávám do ŠVP “novou informatiku”, a tak jsem si řekl, že bych si měl udělat v hlavě pořádek a trochu si “zaprokrastinovat”. Taky si myslím, že by se tyto myšlenky mohly hodit i jiným lidem než jen mě.

An illustration depicting the evolution of computer education in schools. The image shows a timeline starting from traditional classroom settings with. Generoval DALL·E přes službu https://chat.openai.com/

Něco jako úvod do problematiky

Trochu si odskočím a zkusím uvést problematiku pro ty, kteří posledních pár let nevěnovali pozornost tomu, co se v našem školství děje anebo se soustředili na jiné věci. Co si budeme, těch změn je u nás někdy až zbytečně moc.

Z RVP (rozhodně ne potichu) zmizel důraz na kancelářský balík. V předchozí koncepci to bylo vlastně těžiště výuky informatiky na našich školách. Doba se posunula a konečně se pozornost přesouvá na to, co je skutečnou informatikou. To znamená věci jako je algoritmizace, řešení problémů, kyberbezpečnost a podobně. OK, toto beru, ale co s aplikacemi jako je textový procesor? (Heč, nenapsal jsem Word ;)) Tabulkový procesor a podobně? To zmizelo? Děti budou umět programovat, ale ne napsat na počítači text nebo vytvořit graf?

Ne, školy si to budou muset “nějak zařídit”. A to je právě kamenem úrazu. Naše školství je (asi naštěstí) poměrně decentralizované a každá škola si to může / musí udělat po svém. MŠMT a lidé, kteří se věnují zavádění této “nové informatiky” do škol prezentují jednu z cest – bude se to učit tam, kde by se ty věci měly používat. Takže češtináři budou učit textové procesory, matikáři tabulkové procesory, výtvarkáři… a všichni tak nějak všechno, co by mohli žáci v daných předmětech potkat. Prostě, že se tato témata rozmělní mezi všechny vhodné předměty. A to ne proto, že by toto téma bylo opomíjené. Naopak, toto téma je tak důležité, že je potřeba věnovat se mu prostě všude.

Když se to řekne takto, tak to jistě v mnoha lidech vyvolá hrůzu a zapotí se víc než já, když dostanu do ruky papíry, že mám jít dělat inventury.

Samozřejmě to není jediná cesta, a hlavně to nemusí být až takový problém, jak se může zdát. Spoustě škol to tak může dokonce vyhovovat a určitě to už některé dělají dlouhou dobu. Spoustě to ale taky nevyhovuje.

Hezky o tom mluví mimo jiné Pavel Hodál se Štěpánkou Baierovou v diskuzi Nová informatika na základní škole – zakopejme válečné sekery

Jak z toho?

Snaha spousty školení a akcí směřuje k tomu, jak můžou (někdy i nenásilně) zapojovat tyto dovednosti učitelé jiných předmětů než informatiky. Samozřejmě je spousta (a to i objektivních) důvodů, proč to asi nebude tak snadné. Napadají mě tyto důvody:

  1. Schopnosti učitelů – ne všichni učitelé umí s těmito programy pracovat na té úrovni, aby pro ně bylo komfortní to učit. Já taky umím trochu anglicky, ale kdyby po mě někdo chtěl abych učil angličtinu, tak se budu kroutit. Na druhou stranu… když přivřeme jedno oko, tak CLIL není tak nedosažitelný.
  2. Materiální – ono se o tom dost hezky mluví, ale zkuste používat tabulkový kalkulátor, když nemáte přístup ke vhodné technice. Jako jo, většina žáků má mobily a někde mají i Wi-Fi, ale zkoušeli jste na mobilu dělat něco většího v excelu? Nedávno jsem přemýšlel o tom, že to asi zařadím mezi výhružky, které občas používám. Dám to na čestné místo mezi výhružku “oběšením na šňůře od bezdrátové myši” a výhružku že na celu hodinu pustím v nekonečné smyčce písničku “Pink fluffy unicorn”.
  3. Přesvědčení – ne všichni učitelé si myslí, že jsou to potřebné dovednosti anebo si myslí, že sice potřebné jsou, ale proč by se to mělo používat v jejich předmětu?

Když vím, kde jsou problémy, tak je jednodušší se s nimi poprat. Pokud bych byl ředitel nějaké školy (znepokojivá představa), tak bych se zaměřil na vyřešení těchto problémů. Teda pokud bych byl přesvědčený, že je to potřeba a že na to mám v moři jiných problémů ještě nějaké kapacity.

Nechal bych všechny mé učitele absolvovat školení a tlačil je do toho, aby se naučili s IT pracovat na slušné úrovni. Zajistil bych dost techniky pro všechny, kteří ji chtějí v hodinách používat, a ještě bych spustil masivní informační a přesvědčovací kampaň mezi učiteli, že jim tyto věci pomůžou. Věřím, že kdyby byly vyřešeny předchozí dva problémy, tak ten třetí už by byl jen taková třešnička na dortu.

Vraťme se nohami na zem. Každá škola to nakonec nějak vyřeší, někde líp, někde hůř. Některá škola půjde jednou cestou, jiná jinou. Tak třeba my jsme se rozhodli, že sice necháme všechny učitele, aby se na tomto společném úsilí podíleli dle svých nejlepších schopností a možností, ale taky že zařadíme do informatiky blok – “aplikace na PC” a to hned na začátek prvního ročníku. Tam se žáci naučí základy. Nenaučí se tak všechny typy tabulačních zarážek a asi ani milion různých přechodů a animací v prezentacích, ale snad získají slušný základ, který pak můžeme rozvíjet a pilovat i v ostatních předmětech.

Přitom alespoň ty počáteční kroky nemusí být tak těžké. Co kdyby všichni učitelé dávali žákům své materiály na určité úrovni? Co kdybychom se jako učitelé domluvili, co budeme po žácích požadovat, když budou něco odevzdávat elektronicky? Typografii? Zdroje? Struktura nadpisů? Co kdybychom jim ukázali, jak vhodně používat mobil ve své hodině? Úvodní kroky nemusí být složité.

To jsem se ještě nezmínil o tom, že toto je vlastně jenom střípek celého problému. Ještě budeme muset správným způsobem uchopit tu část, které se říká “nová informatika”, ale to vidím nadějně. Dokonce to vidím až tak nadějně, že mě svrbí prsty a chtělo by se mi sepsat něco jako manuál. Ke všem těm novým i když někdy děsivě vypadajícím tématům jako jsou informační systémy, modelování dat a nebo co to tam všechno je.

Jako škola musíme taky řešit naznačené tři problémy. Nebude to jednoduché, ale věřím našemu vedení a kolegům, že to zvládneme.

A co vy? Jak to budete řešit na vaší škole?

Zobrazeno: 996

Tento příspěvek má 3 komentářů

  1. Cyril

    „Každá novinka by měla ve školství být jednoznačně promyšlená a aplikovaná až v případě, kdy autoři zodpoví, jak věc vyřeší.“
    Na toto ve školství nejsou připravení nikdy. 🙁
    Online vzdělávání také začalo z nutnosti.

  2. Alice Ree

    Manuál pro SŠ by se mi hodil. 🙂

  3. Miroslav Šimák

    Hezké a výstižné povídání, místy s protichůdnými myšlenkami. Ale já Vás chápu. Zásadní ale na celé věci je, že Vám nevadí, že děláte práci za někoho jiného, výše postaveného, že vytváříte na každé škole zbytečně jedinečný přístup (zde je jedinečnost na škodu), který stojí lidský čas (to nejdražší) a peníze a v důsledku přinese chaos a neporovnatelnost výkonu ve znalostech žáků, protože garance bude jen papírová a na SŠ z toho ještě budete valit bulvy 😀

    A aby bylo zřejmé, jaký systémový paskvil to je, tak si představte ty kolegy/ně, co byste jako ředitel posílal na IT školení apod. (ano, jednotlivě je to zcela správně a dává to smysl), že by si takovou „revoluci“ prosadili přírodopisci, dějepisáři… a znásobte si počet těch absolvovaných školení a odečtěte hodiny, které tím neodučíte. Už chápete? Proč budete hotové specialisty na něco učit specializaci něčeho jiného? Chápete, jak se pracuje s lidskými zdroji ve školství? 😀

    Každá novinka by měla ve školství být jednoznačně promyšlená a aplikovaná až v případě, kdy autoři zodpoví, jak věc vyřeší:
    – personálně (tedy kdo, kde seženou lidi)
    – časově a finančně (kdy se budou lidé přeškolovat – ideálně kolik to bude stát, aby bylo jasno, co ta legrace stojí, to profíci dělají :-D)
    – místo čeho se to bude učit, tedy jasné vyškrtnutí nějakého učiva a stanovení časové dotace
    – jaké výstupy se očekávají

    Jinak je to dle mého nedodělek, jednoduše nedomyšlený paskvil.
    M.Šimák

Napsat komentář