AI v našich životech a škole

Málokdo si všiml, že se do naší školy a našich životů dostala umělá inteligence. Začalo to nenápadně. Když v roce 2016 přešel překladač Google na AI, tak to sice byla senzační zpráva, ale velmi rychle zapadla. Další překladač deepl.com ji využívá od svého začátku a taky to nikoho moc nevzrušovalo. Spousta žáků využívá v mobilu různé aplikace, kterými vyfotí na tabuli nebo v sešitě příklad a aplikace jej vypočítá. A naservíruje to i se správným postupem. Nechce se vám psát ve Wordu? Není problém! Klidně můžete diktovat!

„A některé nástroje dokonce umí vyfiltrovat sprostá slova pokud vám náhodou ujedou. Třeba ** ******.“

Ano v rámci pokusu jsem zkusil předchozí věty jenom tak nadiktovat ve Wordu. Ti zdatnější v češtině jistě vidí, že mi v souvětí chybí čárka, ale Word to taky vidí a podtrhl mi to, dokonce dvakrát a modře. Až potom dám kontrolu pravopisu a gramatiky, tak mě na to znovu upozorní a taky mi k tomu napíše, co tam mám podle něj špatně. Pokud nebudu zásadně proti, tak mi to i opraví. Tyto kontroly nejsou stoprocentní, ale u většiny lidí (mezi které patřím i já) to kvalitu textu posune směrem od neandrtálce k homo sapiens.

Toto všechno ovlivňuje a ovlivňovalo naše životy, ale taky práci ve škole. Jsou to nástroje, které umí pomoct s výkony a někde i s učením, ale tak snadno nás svádí k tomu, abychom si jimi ulehčovali práci. S příchodem generativní umělé inteligence (= umělé inteligence, která sama generuje obsah) bychom na všechny předchozí nástroje mohli dát nálepku „hračka pro děti“. Já osobně nejdřív zpozoroval umělou inteligenci, která vytváří obrázky. Prostě a jednoduše, napíšete zadání, kterému se říká prompt a umělá inteligence vám vyplivne obrázek, podle vašeho zadání. Tak třeba tento obrázek.

AI tady sice nesplnila úplně mé zadání, prompt zněl takto: „pltn style, robot is painting on square paper, full posture, on the side, cute big circular reflective eyes, Pixar render, unreal engine cinematic smooth, intricate detail“.

Ale rozhodně se na to dá dívat. A stačilo mě k tomu jenom tento prompt a bezplatná registrace v jednom z nástrojů pro generování obrázků. Během pár vteřin jsem dostal tento obrázek. No řekněte, není to super? Když odhlédneme od takových nepříjemností jako problémy s autorským zákonem a že „grafici nebudou mít co žrát“ abych volně parafrázoval jednu už ikonickou hlášku, tak bychom to ve škole mohli brát jenom za takovou blbinku. To příchod jazykových modelů jako je ChatGPT je jiná káva.

Tak jako jsem v předchozím příkladu dostal z textového zadání obrázek, tak teď můžu udělat totéž s textem, dokonce v češtině. Tady přináším krátkou ukázku.

Zadání: Ahoj, mohl bys mi prosím napsat text o výhodách textového editoru oproti psaní na papír? Ale ať to není delší než jeden odstavec.

Výsledek: Samotný textový editor přináší několik výhod oproti psaní na papír. Zaprvé, je zde možnost rychlé úpravy a oprav, které jsou snadno proveditelné díky možnosti mazání a přepisování. Tím odpadá potřeba psát znovu celý text. Dále umožňuje snadnou organizaci a strukturování textu pomocí odrážek, nadpisů a formátování. Navíc lze v textovém editoru snadno vyhledávat a nahrazovat slova či fráze. Nakonec, textový editor umožňuje i snadné sdílení a ukládání dokumentů, což usnadňuje spolupráci a archivaci textů.

Pokud jste učitelé nebo studenti a jste spíše pesimisté, tak v tom určitě vidíte ty možnosti pro podvádění. Navíc v současné době neexistují spolehlivé nástroje, které odhalí práci AI a plagiát to vlastně taky není. Možná si řeknete, že podle stylu byste toto odhalili, ale co když trochu změním zadání?

Zadání: Přepiš mi prosím předchozí text tak, jak by ho napsal student učiliště.

Výsledek: Tak, no víš, textovej editor má prostě hromadu výhod oproti tomu psaní na papír. První věc je, že tam můžeš hned upravovat a opravovat, takže když uděláš chybu, tak ji můžeš snadno smazat nebo přepsat. To znamená, že nemusíš psát celej text znovu. A pak je tam taky ta věc, že v tom editoru můžeš hezky organizovat a strukturovat text pomocí různých nadpisů, odrážek a tak. A navíc tam můžeš rychle vyhledávat a měnit slova nebo fráze, což je mega užitečný. No a na závěr, ten textovej editor umožňuje i snadný sdílení a ukládání dokumentů, takže je to super na spolupráci s ostatníma a na archivaci textů.

Nevím jak vy, ale tady už bych byl na vážkách. Jednička by to rozhodně nebyla, ale už bych to považoval za práci studenta. Teda pokud by nepoužil nářečí, které u nás nefrčí. Věnovat tomu víc než jenom pár desítek sekund, tak věřím, že bych za chvilku vyladil správný tón textu.

Jazykový model si můžete představit (a tady budu volně parafrázovat vysvětlení z webu Uměligence) jako někoho kdo toho skutečně hodně přečetl. Neumí sice derivovat a vypočítávat složité příklady, ale může vám napsat, jak to udělat, protože o tom hodně četl. Takže když ho poprosím, aby mi něco napsal, tak to napíše. Ano sice mu tykám, ale nezapomínám používat slovíčka jako děkuji a prosím. Jednak jsem tak zvyklý a pak, jak říkají někteří, „až to tady jednou AI ovládne, tak si třeba vzpomene, kdo k ní byl slušný“ 😊

Jako další ukázku jsem si připravil svou žádost o vymyšlení kostry výukové hodiny na téma textové editory. Napsal jsem mu tam, že hodina má 45 minut a pro jakou úroveň žáků by to mělo být. To vám sem nebudu kopírovat, protože by to bylo dlouhé, ale jenom vám to shrnu. Vypadá to hezky, má to však pár ALE. První, čeho jsem si všiml je fakt, že neumí ani do těch 45 napočítat, a tak mi připravil plán pro 45 minutovou hodinu, která by podle něj měla mít 50 minut. No a pak už jenom takové drobnosti, že bych asi vážně nezvládl za 5 minut vysvětlit co jsou to textové editory, a ještě k tomu vést se žáky diskusi. Ale jako takové popostrčení je to super.

Problémy

Tady se dostáváme k problémům, které jsem za dobu využívání jazykových modelů objevil.

Autorský zákon a citace

AI mi neumí říct odkud ty informace má. Je to jako člověk, který přečetl celou knihovnu (včetně beletrie, fantasy a školních prací žáků ZŠ) a při odpovědích používá všechny tyto vědomosti, ale není schopný vám říct, kde to četl. Já v tom vidím hned tři problémy:

  1. Nejspíš tím porušuje autorský zákon. Ale toto je věc, o které se teď hodně diskutuje a právníci s odborníky na AI se snaží najít nějaké řešení.
  2. Pokud budu takový text chtít použít, tak jak ho mám uvést do zdrojů? – na toto odpověděl Jaroslav Mašek ve svém článku Kdy a jak citovat AI podle MLA.  Sice se mi nelíbí, co tam píše, ale uznávám, že líp to asi nepůjde.
  3. Nevím, jestli jsou ty informace ze skript pro VŠ nebo jestli je to z úkolu Pepíčka ze kterého dostal 4- ale jenom proto, že tam měl hezký obrázek. Proto bych měl ty informace stejně raději zkontrolovat.

Navíc když jsem ho donutil napsat mi odkud čerpal, tak mi uvedl odkazy na neexistující weby a knihy známých autorů, které ale nikdy nenapsali. Toto je skutečně problém, a tak na něm vývojáři pracují a třeba AI na bing.com už je v tomto lepší. Navíc tím, jak umí procházet web, tak mi dává odkazy na weby, kde se o tom můžu dočíst víc. Existují i „vědečtější“ jazykové modely, které umí i správně citovat, ale s těmi nemám velkou zkušenost.

Halucinování

Dalším problémem, který souvisí s bodem 3. předchozího problému je ten, že soudný člověk, když něco neví, tak to řekne. AI se vám pokusí odpovědět a začne si vymýšlet. Vzhledem k tomu, že její texty jsou pořád stejně přesvědčivé, tak by člověk, který tomu nerozumí mohl získat dojem, že je to správně. Tomuto se neříká lhaní, ale halucinování. Zkoušel jsem ho přesvědčit, ať mi řekne, že něco neví, než aby mě dával nepravdivé odpovědi, ale toto není v možnostech jazykových modelů.

Lenost a podvádění

Ano, lenost je problém, se kterým bojuji celý život. Mám s ní spoustu praktických zkušeností, proto ji vnímám u AI jako možný problém. Proč bych měl něco dělat, když to stejně nebudu mít líp než AI? A má smysl abych půl hodiny psal ten úkol do programování, když mi to AI naprogramuje během pár sekund? A k čemu mi bude psát referát o Karlu IV.? K tomu bych musel dokonce číst nějaké zdroje a něco se dozvědět. Navíc je tak na celé odpoledne. AI bude stačit pár sekund? A tak bych mohl pokračovat dál. Toto posouvá argument žáků „Ale proč se to mám učit, když to můžu vygůglit?“ na úplně jinou úroveň.

A proč se to mám učit, když to můžu vygůglit?

Téměř libovolný žák, dřív

Já to občas přirovnávám k tomu, že je super používat jeřáb na zvedání těžkých břemen, která bych nezvedl, ale používat ho ve fitku na zvedání činek je… řekněme poněkud kontraproduktivní. Ale když jsem to tak řekl při poslední debatě se svými žáky na toto téma, tak jsem se dozvěděl pár relevantních protiargumentů. „A co když do toho fitka nechci chodit?“ „Co když to jenom potřebuji mít hotové a nechci u toho zesílit, protože stejně budu vždycky používat jeřáb?“

A proč se to mám učit, když to za mě udělá AI?

Žáci dnes a v budoucnu

Tady vidím velkou úlohu školy, ale hlavně společnosti. Měli bychom se zamyslet a říct, co vlastně chceme. Co ještě chceme, abychom uměli jako lidi a co už necháme strojům. Ale podívat se na všechna ta rizika jako je hloupnutí, závislost na strojích a podobně. Až toto budeme mít nějak urovnané, tak můžou učitelé toto zkoušet vysvětlit žákům a namotivovat je do toho, aby to tak dělali. Jenom se bojím, že společenská dohoda na toto téma není vůbec jednoduchá. A tak bude pro každého ta hranice „co ještě jo a co už ne“ někde trochu jinde.

GDPR a utajované informace

Já vím, že na tu zkratku jsou někteří lidé trochu citlivější, ale v něčem je to fajn. U nás ve školství je to asi v pohodě, asi nikdo nebude od AI cpát citlivá data o tom, že Pepíček má ADHD a že Aniččini rodiče se rozvedli. Ale jsou lidé, kterým se „podařilo“ do veřejné AI nacpat důvěrná firemní data a know-how. Samozřejmě šlo o to, aby jim s tím AI pomohla a je možné, že se tak nejspíš i stalo. Je důležité si uvědomit, že se AI může učit z toho, co jste tam zadali a toho, co vám napsala. To určitě víte, protože jste četli licenční podmínky 😊

O tom, že se jedna z AI omylem učila na tajných materiálech raději pomlčíme. Její programátoři pak museli tyto informace filtrovat na výstupu.

Výhody

Já jsem založením optimista, proto vidím i ty výhody. Něčemu nerozumím? AI mi to zkusí vysvětlit. Pořád ještě nerozumím? Tak ho poprosím, aby svůj výklad zjednodušil. Můj osobní tip: „vysvětli to jako pro blbce“ je kouzelné.

Vysvětli to jako pro blbce

Jindřich Zdráhal, když chce, aby mu AI něco vysvětlila jednodušeji

Mám někoho, s kým můžu jenom tak pokecat (už teď jsou náznaky, že AI může mít velký potenciál v psychoterapii). Když něco nevím nebo se nedokážu rozhodnout tak můžeme spolu brainstormovat. Nedávno jsem řešil problém, že jsem si nemohl vzpomenout na název jednoho filmu. Napsal jsem zhruba děj a kdy jsem ho tak asi viděl. AI na mě začal chrlit odpovědi. Tak jsem to upřesňoval a asi na čtvrté upřesnění jsme ho měli! Nebo mi dal hezké doporučení na knížky a hudbu.

Využití ve škole

Žáky

Že žáci používají AI k vypracování úkolů mi anonymně potvrdila skoro polovina dotázaných. Je mi to jasné, proto je sám k použití AI motivuji. Když jsem s tím začínal experimentovat, tak mi pomohl článek od Václava Maněny – Umělá inteligence a zadávání úkolů. Prostě nečekat až mě žáci „podvedou“ a udělají úkol za použití AI. To je totiž jev, kterému se blbě brání a taky se blbě dokazuje. Tak jsem jim přímo zadal, aby použili AI pro vypracování úkolu. A měl jsem k tomu další úkoly – zhodnoťte, co AI zapomněla oproti tomu, co jsme si říkali v hodině a zvýrazněte, co napsala navíc…

Snažím se žáky přimět k tomu, aby si AI vyzkoušeli, protože co si budeme v budoucím životě a zaměstnání to pro ně může být konkurenční výhoda nebo možná nutná podmínka. Ale taky se snažím, aby pochopili výhody a nevýhody těchto nástrojů. Stejně tak aby pochopili, že i když použijí něco takového, tak za výsledky odpovídají oni. Toto bylo pro některé velmi zajímavé zjištění. Následovaly výkřiky typu: „A jak mám vědět, že je to správně?“, „Jakože když to AI zmastí, tak já budu mít špatnou známku? Není to nefér?“ a podobné. Přišlo mi to jako zajímavá sonda do toho, co si žáci myslí.

Jakože když to AI zmastí, tak já budu mít špatnou známku? Není to nefér?

Překvapený žák

Zkoušeli jsme i to, aby nám AI zkusila něco vysvětlit a vím, že někteří už to tak i používají. K tomuto tématu doporučuji TED talk Salmona Khana naneštěstí k tomu ještě nejsou české titulky, ale třeba budou. Kdo tohoto pána nezná, tak je to zakladatel Khan Academy, ale spíš asi doporučím její českou verzi Khanova škola. Jen tak mimochodem – takto si představuji kvalitní on-line studijní materiály.

Učiteli

Když už tu AI používají žáci, tak my jako učitelé bychom neměli zůstat stranou. Jednak, abychom ji vyzkoušeli a znali její limity. Ale i pro nás učitele může být AI velkým pomocníkem. Ať už se jedná o pomoc (klidně jenom pošťouchnutí) při:

  • vymýšlení plánu hodiny / předmětu,
  • vymýšlení konkrétních aktivit a cvičení – „jaké cvičení bys mi doporučil na procvičení XY?“, „jak bych měl probrat téma XX?“,
  • generování zadání úkolů, cvičných textů – „vymysli mi pět různých zadání na pohyb rovnoměrný přímočarý. Úroveň by měla odpovídat střední škole. První dvě zadání budou mít stejnou obtížnost, ale u dalších se bude obtížnost zvyšovat.“, „přepiš mi tento text, jak by ho napsal odborník / laik / zločinec“,
  • hodnotících kritérií – „Jaká hodnotící kritéria by měla prezentace na téma XY, kterou zpracovávají žáci ZŠ? Prosím napiš je s přihlédnutím k formativnímu hodnocení“,
  • vzorových úkolů a písemek – vyšší dívčí je pak nechat vygenerovat otázky včetně opovědí přímo ve formátu, aby se to dalo importovat do kahootu 😉
  • individualizaci a personalizaci textů – „přepiš tento text tak, aby se dobře četl někomu s dyslexií“, „přepiš text do krátkých holých vět“, …

Určitě sami objevíte spoustu dalších využití.

Závěr

Všechno toto ještě závěr nemá a myslím, že dlouho mít nebude.

Můžete se podívat na doporučení, které vydala pedagogická fakulta univerzity Palackého v Olomouci, a nebo doporučení od Masarykovy univerzity.

Můžete, ale spíš začít přemýšlet nad následující myšlenkou vhodnou pro učitele:

Používat umělou inteligenci k podvádění, ke generování referátů, seminárek nebo třeba programů zvládnou naši žáci i bez nás. Vážně nám to stačí? Nechceme jim raději ukázat, jak ji použít k (sebe) vzdělávání a k sebe rozvoji?

Jindřich Zdráhal, zamyšlení nad úlohou učitele při zavádění AI

Shrnutí

Z diskuze na twitteru jsem si odnesl, že by mohlo být zajímavé nechat AI, aby mi z celého článku udělala shrnutí. Chtěl jsem ho dát na začátek, ale pak by nikdo nečetl celý ten text. Takto můžete posoudit, jak to shrnutí sedí. Generováno to bylo službou bing.com/chat.

Umělá inteligence se postupně dostává do našich životů a škol. Mnoho lidí využívá AI pro překlady, výpočty a dokonce i pro diktování textu. AI může pomoci s kontrolou pravopisu a gramatiky a zlepšit kvalitu textu. S příchodem generativní umělé inteligence se otevírají nové možnosti, jako je generování obrázků a textů. AI může být velkým pomocníkem ve škole, ale také přináší problémy s autorským zákonem, halucinacemi a podváděním. Je důležité si uvědomit limity AI a používat ji zodpovědně. Například učitelé mohou použít AI pro vymýšlení plánů hodin nebo zadání úkolů, ale je důležité si uvědomit, že AI nemusí vždy poskytnout správné informace nebo dodržet časový limit. Je třeba používat AI zodpovědně a uvědomit si její limity.

Bing.com/chat, shrnutí předchozího textu

Tak co myslíte, jak dobře to zvládl?

Zdroje

Texty a video

Nástroje, které jsem zmínil (a) nebo použil

Zobrazeno: 2 366
Štítky: , ,

Tento příspěvek má 2 komentářů

  1. Anonym 1.9.2023 Odpovědět

    Děkuji autoru i zprostředkovateli tohoto mailu, neboť se jedná o velmi podnětné postřehy a na výsost aktuální problematiku.
    S přáním pěkných dní
    Broňa F.

    1. Jindřich Zdráhal 1.9.2023 Odpovědět

      Zdravím a moc děkuji za hezká slova. Pokud vám tento můj text je k jakémukoliv užitku, tak jsem rád.
      Přeji hezký den
      Jindra Zdráhal

Napsat komentář